5. 8. 2018

Jako realitní makléř musím mít přehled o tom, kdo a jak žije. Bydlíme více v bytech, nebo v domech? Čísla vás možná překvapí…

Bydlení můžeme jednoduše rozdělit do několika skupin:

• v rodinném domě
• v bytě, který je tzv. družstevní
• v bytě, který máme ve vlastnictví
• v nájmu
• nějak jinak, co se nehodí do žádné varianty

1. Bydlení v domech

Úplně nejčastěji bydlíme v klasických rodinných domech. Lidé, kteří takhle žijí, vidí hlavní výhodu v soukromí. Nerušíte sousedy a oni zase vás, máte možnosti využít zahradu, většinou lépe zaparkujete a podobně. Na druhou stranu, o dům a okolí je potřeba se starat.
V domech bydlí 44 % obyvatel. Je to nejčastější typ bydlení u nás.

2. Ve vlastním bytě

Hlavní výhodou je jakási bezstarostnost bydlení. O věci, které u domu zařizujete sami, se kolem bytu stará vámi zvolení lidé ze sdružení vlastníků. Výhodou je také fakt, že jste zapsaní na katastru, a tudíž si na byt můžete půjčit od banky.
Ve vlastním bytě bydlí 23 % obyvatel. Tedy přibližně každý čtvrtý člověk.

3. V nájmu

V Česku i na Slovensku existuje zvláštní paradox. Lidé bydlí v nájemním bydlení více méně z nouze a vnímají takové bydlení jako přechodné. Jedná se důsledek komunistického režimu, kdy lidé toužili bydlet ve vlastním. Ve zbytku Evropy i světa je nájemní bydlení zastoupeno mnohem více.
V nájmu u nás bydlí 21 % obyvatel.

4. V družstevním bytě

Tady jsou výhody bydlení v podstatě stejné, jako u bytu ve vlastnictví. Rozdíl je hlavně v tom, že jako člen družstva nejste zapsaní v katastru, ale vlastníte podíl v daném družstvu.
V družstevních bytech bydlí 9 % lidí. Tedy přibližně jeden z deseti.

5. Jinde

Nepatrné množství lidí bydlí například v sociálních bytech či podobných zařízeních. Když přičteme lidi bydlící pod mostem, vychází to na přibližně 3 procenta.

Velmi často se ale v životech lidí děje nějaká změna. Od svatby přes rozvody, narození potomků či úmrtí až po změnu zaměstnání a podobně. A to je fakt, který způsobuje i stěhování z jednoho typu bydlení do jiného.

V Česku i na Slovensku je cca 5 % obrátkovost. To znamená, že lidé se stěhují v průměru jednou za 20 let. Někdo za dvě desetiletí 4x, někdo jiný zase vůbec – je to průměr.

Ať už se chystáte měnit bydlení z jakéhokoli důvodu, je to věc, kterou neděláte zas až tak často. Já tyto změny řeším v podstatě každý den. Neváhejte se na mě obrátit, třeba jen s „obyčejným“ dotazem.